Proč se vyhnout plastům?

Nebudu plýtvat tvým časem.

Plasty nám všem ničí rovnováhu hormonů v těle. Ta ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví.

Ovlivňuje naši fyzičku, nebo jak se zrovna cítíme.

Rovnou ti ukážu, co všechno mohou plasty způsobit:

  • Deprese a výkyvy nálad

  • Obezitu

  • Hypogonadismus - nízkou hladinu testosteronu

  • Spoustu problémů s imunitním systémem, mimo jiné také třeba:

    • Rakovinu

    • Kardiovaskulární potíže - sraženiny v krvi

    • Neplodnost

Všiml sis, kolik mladých kluků dnes vypadá žensky? Nebo že se stále více lidí potýká s obezitou, depresí a kolísáním nálad? Podle nedávné studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vykazuje známky střední až těžké deprese až 40 % žáků devátých tříd v Česku, přičemž dívky jsou postiženy dvakrát častěji než chlapci.

Teď si pravděpodobně říkáš, čím to je? Jak je to možné?

Odpověď je celkem komplikovaná:

Plasty jsou strukturálně podobné estrogenům. Mají podobné chemické stavby, které naše tělo bohužel nerozezná. Takže když polkneš nebo vdechneš mikroskopické části plastu, tvoje tělo si myslí, že se právě v těle zvýšila hladina estrogenů. Například BPA (plast, co se často používá na výrobu lahví na vodu) v těle působí jako estradiol, jeden z estrogenů.

Protože se problém týká estrogenů, možná to zní, že se problém týká jen mužů a nízké hladiny testosteronu. ženám přece nemůže vadit vyšší hladina estrogenu, ne? Bohužel ale škodí i ženskému organismu.

Tohle by nebyl tak vážný problém, kdybychom se plastům vystavili jen jednou do roka. Ale my plasty jíme, pijeme, mažeme si je na kůži, nosíme je na sobě a vdechujeme je. To vše prakticky od narození, každý den.

Chápu, že to zní, jako že přeháním. Ale posuď sám – plasty najdeš v zubních kartáčkách, kosmetice, šamponech, obalech na potraviny, plastových lahvích, elektronice, oblečení z polyesteru, sportovním vybavení a dokonce i v nábytku a kobercích. Jsou prostě všude kolem nás.

Teď to zní celkem děsivě, ale neboj, plastům se lze vyhnout.

Dělali to všichni naši předkové několik tisíc let. Samozřejmě to bude těžké, ale spolu to zvládneme.

Dost možná nebude možné se plastům 100% vyvarovat. Například telefony a počítače jen těžko nahradíme. Jedinou možností bude podle mě nový, podobně praktický materiál, co ale neničí prostředí a nenarušuje lidské hormony.

Tak či tak je ale naším společným cílem zbavit se plastů co nejvíce to jde.

Pro článek, jak začít, koukni sem.

Mezitím ti přeji hodně štěstí v cestě k životu bez plastů,

Kuba